SEDMIHORSKÉ MOKŘADY DŘÍVE A DNES

Sedmihorské mokřady jsou vzácné i krásné...

V údolí říčky Libuňky vlivem odvodnění v minulosti dnes najdeme většinou jen drobné mokřady. Výjimku tvoří právě slatiny u Sedmihorek, rozsáhlé mokřady pokryté rákosinami, orobincem, ostřicemi, vrbami a olšemi.

Dnes se na části mokřadu vyskytují silná prameniště podzemních vod. Voda z těchto pramenních vývěrů pak zaplavuje značnou část území. Zejména ty jsou domovem celé řady vzácných živočichů i rostlin. Jak tato bažinatá část vypadá se podívejte v této galerii:

Poslechněte si nahrávku ptáků z této krásné části mokřadu - kvorkající sluka lesní přelétající nad rákosím, zpívající slavík modráček a troubící pár jeřábů popelavých v jeden okamžik (březen 2016).

Jen za posledních 10 let jsme na Sedmihorských mokřadech zaznamenali už 125 druhů ptáků! Například zde žijí jeřáb popelavý, slavík modráček, chřástal vodní a chřástal kropenatý, bekasina otavní a různé druhy rákosníků. Z obojživelníků tu jsou například rosničky, kuňky, blatnice a nejvíce je tu skokanů hnědých...

Zbytek území pokrývají souvislé rákosiny, případně zde najdeme ostřicové louky. Voda se zde objeví pouze po silnějších deštích, podzemní voda je velmi blízko povrchu půdy. Tyto plochy jsou stále pod určitým vlivem provedeného odvodnění. Jak vypadá tato část území se podívejte v této galerii:

Ještě pár videí ze sedmihorských bažin...

Slavík modráček a slučka malá na jaře.

V noci hodující slučky malé.

Zimující chřástal vodní.

A kde vlastně Sedmihorské mokřady leží? Podívejte se na mapě...


Jak šel čas

aneb pohled do historie území

Dnes

Mokřady se díky ponechání samovolnému přirozenému vývoji staly důležitým biocentrem v krajině, regionálně významnou ptačí lokalitou a i esteticky hodnotnou částí krajiny.

Přelom 20.-21. století

Na mokřadu se začínají objevovat dřeviny. Vytváří se menší olšové lesíky.

80. léta 20. století
Podmáčené louky jsou po opakovaně prováděných melioracích neobdělavatelné moderní těžkou technikou. Ustupuje se od dalších meliorací a území se ponechává na pospas přírodě. Až do současnosti se zde přirozeně vyvíjí mokřady.

1965-67 a 1972-73

V tomto období došlo k razantním a často nevratným zásahům do toku Libuňky a celé nivy této říčky. Došlo k odvodnění melioracemi s dalším doplňováním drenáží v letech následujících z důvodu přetrvávajících mokřin.

50. léta 20. století

Celé dno údolí Libuňky (nivu) tvoří pravidelně ručně sečené louky. Libuňka teče svým přirozeným korytem a v době dešťů zaplavuje okolní louky. Na loukách se nachází řada vzácných rostlin, např. různé krásné orchideje.

18. - 19. století

Na mapách 1. vojenského mapování (Josefského) už rybníky chybí. Je zde patrný jen malý rybníček těsně pod dvorem Valdštejnsko. Ten je znázorněn i na mapách pozdějšího 2. vojenského mapování (Františkova).

13.-14. století

V době šíření osídlení a stavění hradů na jižní straně údolí se v údolí Libuňky údajně nacházelo velké množství rybníků. Postupem doby se zanášely a vytvořily se zde dobré podmínky pro pozdější zakládání luk. Důkazem toho jsou údajně hráze zachované v podobě místních komunikací.

Střední doba kamenná

Jedna z teorií uvažuje, že se zde, v širší oblasti mezi Ktovou a Pelešany, tou dobou rozkládalo tzv. Pelešanské jezero.

...

...

Aby byly Sedmihorské mokřady rájem ptáků a dalších živočichů v celé své rozloze, musí tomu napomoci opět člověk!